Úvod
Včera uplynulo přesně půl století od chvíle, kdy v Praze začalo jezdit metro. U příležitosti 29. výročí osvobození Československa Rudou armádou byl 9. května 1974 zahájen provoz na první části linky C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská, která se dnes jmenuje Florenc. O čtyři roky později, 12. srpna 1978, byla otevřena první část linky A mezi stanicemi Náměstí Míru a Leninova, což je dnešní Dejvická. Vzpomínám si, jak jsme v roce 1979 na školním výletě do Prahy ze všeho nejvíc obdivovali pojízdné schody a celé osobní volno, které jsme tehdy na Václavském náměstí dostali, jsme strávili nekonečným ježděním nahoru a dolů ve vestibulech stanic Muzeum a Můstek.
Od té doby protekla pod Karlovým mostem spousta vody, tato dopravní zařízení už dávno nejsou výsadou podzemní dráhy a stala se běžnou součástí moderních staveb. Devětadvacátým rokem pracuji u pražské firmy a sedmým rokem na jejím ředitelství a metrem teď jezdím, jako nikdy předtím.
Historické souvislosti
V prvních letech bývaly u vstupů na eskalátory informační tabule nabádající cestující k ohleduplnosti spočívající v jejich rovnoměrném zatěžování, tedy důsledném stání střídavě na pravé i levé straně. Pak ale přišla revoluce, bylo obnoveno soukromé vlastnictví, a část našich spoluobčanů se logicky začala postupně posouvat politicky vpravo. Na eskalátorech metra ale všichni a hned. Životní tempo prudce zrychlilo a bylo nezbytné vytvořit záchrannou uličku pro ty, kteří si konečně uvědomili, že čas jsou peníze a není možné ho jen tak marnit nějakým postáváním. A to ani na pohybujících se pohyblivých schodech. Nevyhovující staré tabule byly proto nahrazeny tabulemi novými nabádajícími tentokrát k ohleduplnosti vůči spěchajícím spolucestujícím vyjádřené jasným postojem vpravo.
V tom všeobecném porevolučním nadšení pochopitelně nikdo nepřemýšlel nad tím, že si pasažéři budou chránit své osobní zóny, obsadí jen každý druhý schod, a tak se jich tam vejde pouze polovina. Tedy s výjimkou dospělých doprovázejících malé děti a zamilovaných dvojic, kterým vzájemné doteky rozhodně nevadí, a jako jediní tak dodnes stávají na dvou sousedních schodech.
Dopravní zákonitosti
Nástup ve směru od vlaku, tedy z nástupiště do vestibulu a u přestupních stanic i v obou směrech mezi linkami, je opakovaně zahlcován po příjezdu každé soupravy, aby byl po zvládnutí náporu naopak úplně volný, a to až do příjezdu vlaku k protější hraně nástupiště. Nejvíc tedy v situaci, kdy druhý vlak přijede dřív, než se nástup uvolní a další dávka cestujících prodlouží stále ještě existující frontu.
Nástup ve směru k vlaku je oproti tomu obsazen stále rovnoměrně a mezi dopravními špičkami a sedly se pouze plynule mění hustota cestujících.
Naměřené hodnoty
Na chvíli jsem se zastavil ve stanici Náměstí Míru vybudované 53 m pod zemí, která je nejhlubší stanicí metra v celé Evropské unii u jejího 87 m dlouhého eskalátoru, který je nejdelší dokonce v celé Evropě. Několikrát jsem se svezl nahoru a dolů a zjistil, že průměrná doba jízdy je 2 min 20 s, tedy 140 s. Opakovaným měřením v situacích, kdy byl zahlcen nástup, jsem dále zjistil, že průměrně nastupuje 1 člověk každých 1,1 s.
Z toho vyplývá, že nejvyšší počet současně jedoucích cestujících stojících pouze vpravo je
| 140 s : 1,1 s/cestujícího = 127 cestujících stojících na každém druhém schodu vpravo. |
Pokud by ale využili i levou část a postavili se na volné schody, vešlo by se jich tam dvojnásobné množství a nejvyšší počet současně jedoucích cestujících stojících vpravo i vlevo by byl
| 127 cestujících x 2 = 254 cestujících stojících na každém schodu střídavě vpravo i vlevo. |
Dále jsem se zaměřil na cestující vystupující a sestupující vlevo podél cestujících stojících vpravo a naměřil jsem, že cesta nahoru trvá průměrně 70 s
| 70 s / 140 s = 0,5 |
což je polovina času jízdy a cesta dolů trvá průměrně 47 s
| 47 s / 140 s = 0,336 |
což je třetina času jízdy.
Jízda směrem nahoru
Z porovnání obou přístupů při jízdě směrem nahoru vyplývá, že stojí-li před Vámi 127 cestujících, je
| čas dopravy127 cestujících při stání vpravo a vystupování vlevo = čas nastoupení127 cestujících při stání vpravo + čas jízdypři vystupování vlevo = 127 x 1,1 s + 0,5 x 140 s = 210 s |
a je stejný jako
| čas dopravy127 cestujících při stání vpravo i vlevo = čas nastoupení127 cestujících při stání vpravo i vlevo + čas jízdy = 127 : 2 x 1,1 s + 140 s = 210 s |
a pokud by cestující stáli vpravo i vlevo, není třeba vystupovat vlevo.
Stojí-li před Vámi více než 127 cestujících, pro názornost například jejich dvojnásobek tedy 254 cestujících, je
| čas dopravy254 cestujících při stání vpravo a vystupování vlevo = čas nastoupení254 cestujících při stání vpravo + čas jízdypři vystupování vlevo = 254 x 1,1 s + 0,5 x 140 s = 349 s |
a je výrazně vyšší než
| čas dopravy254 cestujících při stání vpravo i vlevo = čas nastoupení254 cestujících při stání vpravo i vlevo + čas jízdy = 254 : 2 x 1,1 s + 140 s = 280 s |
a ani vystupování vlevo už nestačí k dohnání zpoždění vzniklého nastupováním pouze vpravo.
Jízda směrem dolů
Z porovnání obou přístupů při jízdě směrem dolů vyplývá, že stojí-li před Vámi 169 cestujících, je
| čas dopravy169 cestujících při stání vpravo a sestupování vlevo = čas nastoupení169 cestujících při stání vpravo + čas jízdypři sestupování vlevo = 169 x 1,1 s + 0,336 x 140 s = 233 s |
a je stejný jako
| čas dopravy169 cestujících při stání vpravo i vlevo = čas nastoupení169 cestujících při stání vpravo i vlevo + čas jízdy = 169 : 2 x 1,1 s + 140 s = 233 s |
a pokud by cestující stáli vpravo i vlevo, není třeba sestupovat vlevo.
Stojí-li před Vámi více než 169 cestujících, pro názornost například jejich dvojnásobek tedy 338 cestujících, je
| čas dopravy338 cestujících při stání vpravo a sestupování vlevo = čas nastoupení338 cestujících při stání vpravo + čas jízdypři sestupování vlevo = 338 x 1,1 s + 0,336 x 140 s = 419 s |
a je výrazně vyšší než
| čas dopravy338 cestujících při stání vpravo i vlevo = čas nastoupení338 cestujících při stání vpravo i vlevo + čas jízdy = 338 : 2 x 1,1 s + 140 s = 326 s |
a ani sestupování vlevo už nestačí k dohnání zpoždění vzniklého nastupováním pouze vpravo.
Závěr
Stání pouze vpravo snižuje přepravní kapacitu eskalátoru na polovinu, což je nejvýznamnější příčinou zahlcení jeho vstupu a následného vzniku fronty.
Čím je fronta delší, tím je větší zdržení a tím více je spěchajících cestujících a tím více spěchající cestující spěchají.
Spěchající cestující, kteří se při nástupu zdrželi ve frontě, se snaží dohnat ztracený čas vystupováním či sestupováním vlevo podél cestujících stojících vpravo, od určité délky fronty už to ale není možné.
Výpočet zanedbává, že při nastupování pouze vpravo někteří cestující čekající ve frontě před Vámi vystupují či sestupují vlevo podél cestujících stojících vpravo.
Výpočet je proveden pro nejdelší eskalátor, ale za předpokladu jejich stejné rychlosti platí úměrně pro jakoukoliv jeho délku a například na polovičním eskalátoru dojde ke stejným situacím už při poloviční délce fronty a za poloviční čas.
Pro úplnost ještě dodávám, že každá ze souprav 81–71M provozovaných na lince A pojme 1526 cestujících.
